Tempeh

Tempeh pochází z Indonésie, kde patří ke každodenní potravě. Je vysoce ceněn zejména pro svoji dobrou chuť, všestrannost použití a vysoký obsah bílkovin. Tempeh je možné koupit čerstvý, chlazený nebo mražený, dá se nakrájet na plátky a osmažit, až získá zlatohnědou barvu. Svojí chutí a konzistencí připomíná kuře, chutný telelcí plátek nebo rybí filet. Jeho příjemně čerstvé, lehce nasládlé aroma je podobné ořechům sýru nebo houbám. Tempeh je možné jíst místo masa, drubeže nebo ryby. Může tak tvoři důležitý zdroj bílkovin pro vegetariány. Existují stovky receptů, které korespondují s chutí obyvatel západních zemí.

Čerstvý tempeh ze sóji obsahuje v průměru 19,5% bílkovin, čímž se může směle srovnávat s drůbežím masem - 20%, sekanou  13% a mlékem 3%. Kromě toho je tempeh nejbohatším rostlinným zdrojem vitamínu B12, kterého se v čistě vegatariánské stravě příliš nedostává. Tempeh je lehce stravitelný, neboť ušlechtilé plísně produkují při fermentanci enzymy, které částečně rozštěpí sójové bílkoviny a oleje, čímž se pro lidský organismus stávají stravitelnějšími. V důsledku fermentačních procesů je chuť a nutriční hodnota tempehu lepší než u vařených sójových bobů. Vyrábějí se bez použí soli, číms se výborně hodí jako dietní potravina. Používá se do pomazánek, polévek, zeleninových směsí, k omáčkám atd. Bioteta má ve svém krámečku tempeh smažený, uzený a také marinovaný.

Přestože je nejoblíbenější tempeh ze sóji, není zdaleka tím jediným. Velmi oblíbený je také tempeh z burských oříšků (nebo burských oříšků a sóji), z jahel (nebo jahel a sóji), z rýže a sóji, pšenice a sóji, z pšeničných nudlí a konečně také z okary (pevných zbytků, které vznikají při výrobě sójového mléka nebo tofu).

Existuje více než 30 nejrůznějších typů tempehů, které bychom mohli rozdělit do pěti skupin:

  1. Tempeh z luštěnin (nejčastěji ze sóji)
  2. Tempeh z obilí a sóji, například pšenice a sója nebo rýže a sója
  3. Čistě obilný tempeh z rýže, ječmene, jahel, pšenice, ovsa nebo žita
  4. Tempeh z výlisků, tedy z těch částí potravin, které tvoří vlastně odpad: okara, zbytky po lisování oleje například z burských oříšků (pozor ale na extrémní plody     jako je například kokos, ze kterých se nesmí vyrábět nikdy!)
  5. Tempeh z jiných semen, například z gumovníku