Divoké zeleniny
Mají vysoký obsah minerálů, které jsou lidským tělem dobře vstřebatelné. Detoxikují naše tělo, mají schopnost čistit krev, žíly a zároveň je posilovat. V současné době, kdy je člověk silně demineralizovaný, jsou nenahraditelnou součástí stravy. Denně by se měla sníst 1 lžíce řas. Při plánování jídelníčku pamatujte, že řasy mají být servírovány v malých množstvích, ale pravidelně. Používají se spíš jako koření při vaření luštěnin (jsou rychleji uvařeny) nebo polévek či zeleninových jídel pro zvýraznění chuti a zhodnocení pokrmu.
Tak naši milí, jaro je tady a s ním také jarní divoká zelenina. Vydejte se do přírody, která je k nám nesmírně štědrá a můžete sbírat, vařit, restovat, nakládat a hlavně se kochat a přitom si vždycky z krásné procházky přinést něco pro své zdraví. Naše příroda nám nabízí nepřeberné množství divoké zeleniny, kterou my všichni nazýváme plevel, někteří dokonce urputný a nezničitelný plevel. Jenže on ten plevel by měl přijít každodenně na talíř a ne na kompost. Představím Vám některé z těch nejznámějších divokých zelenin a recepty na jejich použití najdete v sekci recepty. Aby jste si vždycky byli jisti, jak ta která bylinka vypadá, přidali jsme i odkaz na obrázek. Kdyby se někomu z vás zdálo, že těch informací je málo, může si zakoupit knihu Léčivé byliny úplně jinak- bezpečněji než dosud - autoři Jarmila Průchová, Jaroslav Průcha, z které jsou všechny následující informace, ale pouze ve zkrácené formě. Kdo to myslí se svým zdravím opravdu vážně, měl by mít tuto moc užitečnou knihu doma v knihovně.
Je čas dát divokou zeleninku na talíř a tak by Vás mohlo zajímat:
Co pro nás dělají divoké zeleniny
Hlavní zásady pro využití a zpracovaní divokých zelenin
Možná ani netušíte, co všechno pro nás dělají...
Několik rad, jak používat divokou zeleninu.
Číst dál: Hlavní zásady pro využití a zpracování divokých zelenin
Ještě pár tipů...
Jak naložit s divokou zeleninou doma - nejprve ji vždycky namočte na 10 minut do slanější vody. Na osolení této vody můžete použít běžnou kuchyňskou sůl, mořskou si nechte na vaření. Potom zeleninu opláchněte v čisté vodě. Zelenina se tak dobře zbaví nejen všech nečistot.
Používáme listy mladých rostlin, když je máme na zahradě, zmlazujeme posekáním. Ve směsi pěstovaných zelenin je možné použít i listů rostliny vzrostlé. Sbíráme od brzkého jara až do června. Zmlazené rostlinky i v létě. Starší rostlinky pak do směsí také i v létě. Chuť je příjemná, nakyslá až trpká, ořechovitá, když si na ní zvykneme, oblíbíme si jí.
Používáme mladé listy, kořeny, poupata, květy. Sbíráme hlavně na jaře, ale také v létě a na podzim. Sekáme-li zahradu sekačkou, máme pořád čerstvou pampelišku. Je prospěšná pro žlučník, žaludek, střeva, jako podpůrný lék při cukrovce, při chorobách látkové výměny, při ledvinových kamíncích, při zánětech močových cest. Prostě prospěšná pro každého kdykoliv.
Neobyčejně obtížný plevel. V místech, kde se mu líbí a kde má pro sebe nejlepší podmínky a prostředí, je takřka nevyhubitelný. Konzumujeme pouze mladé lístky a jen na jaře (kdo seká sekačkou, zjistí, že se rostlinky celé léto pěkně zmlazují a tak není co řešit). U Biotety se mu dobře daří na vlhčím stinném místě.
Většinou nízká nenápadná rostlina se sytě zelenými listy a malými bílými květy. Za dobrých podmínek roste a kvete celý rok. Plazí se obvykle při zemi. Rostlinu najdeme v zahrádkách, na polích a i na lesní půdě, ve slunných křovinách brzy na jaře se hezky plazí po listí. Upotřebitelná je celá rostlina s výjimkou kořene. Obtížný, ale velmi cenný plevel. Sbíráme nejlépe na jaře, ale v podstatě celý rok.
Používáme čerstvé růžice listů, ale také poupata a malé kvítky. Mladé lístky sbíráme celý rok, kromě mrazivého období. Růžice odřízneme těsně nad zemí a nepoškodíme kořeny.